Dostupnost vlastního bydlení trápí stále více českých rodin. Ceny stavebních materiálů, práce řemeslníků i samotných pozemků vzrostly do výšin, na které průměrné příjmy dosáhnou jen s obtížemi. Náklady přitom nezvyšuje jen samotná stavba, ale i čas strávený čekáním na úřadech. Každý měsíc zpoždění znamená další výdaje za nájem, růst úroků z úvěrů a riziko zdražení dodavatelských prací.
Náš severní soused, Polsko, se rozhodl jít jinou cestou. Před pár lety zavedlo pravidla, která administrativu kolem menších domů podstatně osekala. Pokud chce Polák postavit samostatně stojící rodinný dům se zastavěnou plochou do 70 metrů čtverečních a nejvýše dvěma podlažími, nepotřebuje klasické stavební povolení. Místo zdlouhavého povolovacího řízení postačí zjednodušené ohlášení s projektovou dokumentací a po jeho podání může stavebník začít stavět, aniž by čekal na schválení úřadu.
Plnohodnotné bydlení, ne kůlna
Podmínkou zůstává, že stavba slouží pro vlastní potřebu, její oblast vlivu se vejde na vlastní pozemek a odpovídá územnímu plánování. Pokud v lokalitě územní plán chybí, má být rozhodnutí o podmínkách zástavby vydáno do 21 dnů. Dokumenty lze navíc podat elektronicky.
Při zmínce o domku bez povolení si řada lidí představí drobnou chatu nebo zahradní přístřešek. Polský předpis ale mluví o standardním rodinném domě. Stavba může mít klasické betonové základy, obvodové zdivo z cihel či tvárnic, standardní střechu i všechny rozvody od vytápění po koupelnu. Díky dvěma podlažím může dům se zastavěnou plochou 65 metrů čtverečních nabídnout přes sto metrů čtverečních užitné plochy.
Úleva od papírování se neomezila jen na povolení. U tohoto typu staveb odpadla také povinnost ustanovit stavbyvedoucího a vést stavební deník, čímž stavebník ušetří za odborné služby. Nese ale plnou odpovědnost za vedení stavby sám. Projekt od odborníka a splnění technických a bezpečnostních norem zůstávají povinné.
Polská čísla a česká realita
Nový režim se v Polsku osvědčil i v praxi. V první polovině roku 2024 tam bylo podáno 775 ohlášení pro 779 rodinných domů do 70 metrů čtverečních a zájem pokračuje i v roce 2026, kdy úřady v prvním pololetí zaznamenaly 957 ohlášených domů.
V České republice platí od července 2024 nový stavební zákon, který procesy u rodinných domů také proměnil. Běžný rodinný dům do dvou nadzemních a jednoho podzemního podlaží s podkrovím spadá mezi jednoduché stavby. Místo dřívějšího územního rozhodování a stavebního povolení dnes stavebník absolvuje jedno řízení a žádá o povolení záměru, správní poplatek činí pět tisíc korun. Rozdíl oproti Polsku spočívá v tom, že označení jednoduchá stavba v Česku neznamená stavbu bez schválení úřadem. Bez posouzení záměru a kladného rozhodnutí stavebního úřadu začít stavět nelze. Ministerstvo při úvahách o dalších změnách stavebního zákona výslovně zmiňuje Polsko jako inspiraci.
Zdroje
• Ing. Lenka Palová: Domy do 70 m2 a dvou podlaží lze stavět bez povolení. Neplatí to ale všude – Dřevostavitel.cz (14. 9. 2026): https://drevostavitel.cz/clanek/stavba-domu-bez-povoleni